Vánoční cívky s rolničkou (inspirace - Pinterest)

Včera v 17:25 |  Novinky
Tak tuhle blbůstku jsem si taky "musela" vyrobit, aniž bych věděla, co s ní.
 


Vánoce očima dítěte

Středa v 11:33
Jak jsem vnímala vánoce jako úplně malá, si moc nepamatuju. Vím, že se u nás gruntovalo a já jsem milovala umývání těch téměř nepoužívaných skleniček a porcelánu (což dnes z celého srdce nenávidím), že mamka byla každý rok naštvaná na taťku, který sehnal jen totálně příšerný stromek (tehdy to byly jen stromky z prořezávky), že těsně před večeří taťka vraždil kapra (já se zacpanýma ušima - jako kdyby snad kapr křičel), takže na pánvičce ještě poskakoval a taky to, že jsme nic moc nezdobili a stromek se odstrojoval už za 2 dny, protože padal a aby se má starší sestra mohla u stolu, na kterém stromek stál, učit (to byl argument). Ale vánoce jsem měla ráda a to kouzlo, které má každý v sobě z dob dítěte, jsem několik let zpátky, marně hledala a už jsem ho nikdy nenašla. Poslední asi 3 roky už se o to ani nesnažím a nějak jsem se s tím srovnala. Dnešní děti už vnímají vánoce zcela jinak, než my, starší, ale to je prostě jiná generace a proměňuje se v běhu času všechno, tedy i vnímání vánoc. Kdoví, jaké vzpomínky na vánoce si do života odnesou naše děti. Doufám, že hlavně ty hezké, i když je to v každé rodině poměrně nervově vypjaté období.
 



Adventní "věnec"

11. prosince 2018 v 17:46 |  Novinky
Letos jsem už navěky vyřešila provlém s adventním věncem na stůl - koupile jsem tácek, naházela na něj svíčky, větvičky a vše, co jsem našla doma. A mám klid.

Taštičky

10. prosince 2018 v 11:18 |  Novinky

Dárečky

9. prosince 2018 v 15:02 |  Novinky

Na cestě

9. prosince 2018 v 7:51
Celý náš život jsme na cestě. Ve školce jsme na cestě do školy, na základce na cestě na střední a tak to jde až do konce. Někdy se na naší cestě objeví rozcestí a my nevíme, kterou cestou se vydat. Někdy zvolíme tu kratší, jednodušší cestu, někdy není rozcestí označeno a my jdeme, ani nevíme kam. A pak zjistíme, že jsme nezvolili správně a náš život nám připravuje samé nepříjemné skutečnosti a než se zase dostaneme na tu snesitelnou cestu, zjistíme, že jsme sice ztratili spoustu nervů, zažili velké stresy, ale získali jsme spoustu životních zkušeností. A to je velké bohatství našeho života. Nechápu ale lidi (a že jich znám dost), kteří si vědomě komplikují svou cestu životem (dítě s naprosto nemožným partnerem, nesmyslné bůjčky na blbosti...), jako by nestačilo to, co nám život sám zařídí (výpověď z práce, úmrtí někoho blízkého...). A tak putujme naší cestou životem tak, abychom si na jejím konci mohli říct, že jsme toho hodně viděli, hodně zažili, a i když to nebylo vždycky dobré, přesto to stálo za to. Tak hurá na cestu!


Plechovka na pusinky (inspirace - Pinterest)

7. prosince 2018 v 16:40 |  Různé
Nastříkat plechovku tak, aby hvězda byla hezká, byl oříšek, který jsem nerozlouskla. Tak snad někdy příště.

Kam dál