Jsem lovec

30. srpna 2018 v 11:48
Já teda zrovna moc ne, ale tento měsíc jsem shodou okolností o tom psala na svém blogu. Každý rok jezdíme několik rodin stanovat k řece Odře, kde jsou pořád raci. Nevím, jestli ti hodní, nebo ti přistěhovalci, kteří hubí ty hodné, ale každopádně celé roky každý večer děti s baterkami a tatínky vyrazí k řece. Můj muž musí do vody, děti posvítí na raka, manžel ho chytí, děti si ho prohlédnou, rak se vrátí zpět a svítí se na dalšího. Když jsem hloubala nad smyslem takovéhoto počínání, manžel mi vysvětlil, že v každém z nás je pořád ještě ten (pravěký) lovec. Dnes už všechny děti umí raka chytit samy, ale přesto večerní výpravy pokračují. A tak ty lovecké sklony nejvíc pozorujeme u dětí - všechny ty berušky, kobylky, motýlky, rybičky... S věkem už to více baví spíše kluky, jen ty jeleny, zajíce a kapry pak vymění za ženy. A my ženy? My lovíme hlavně v obchodech. Některé nadšeně v prodejnách s módou, my ostatní otráveně v obchodech s potravinami. Jó, v každém z nás je pořád ten lovec.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 B. R. B. R. | E-mail | Web | 3. září 2018 v 15:12 | Reagovat

To je prima článek :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama