V plném květu

7. května 2020 v 9:02
Zrovna minulý týden jsem o tom psala na svém blogu+přidala fotky. Každý rok si užívám, když na jaře vše rozkvete. Je to vždycky takové, jako když se narodí dítě. Něco nového, i když se to pořád opakuje. Letos se z toho ale moc neraduji (a "překvapivě" s tím nemá co dělat virus - ne vše v našem životě se kolem něj točí), protože stojím pod rozkvetlými třešněmi a neslyším žádné bzučení jako jindy. Na naší obrovské třešni jsem napočítala 3 včely. Přestože jsou velmi pracovité, samy to nevytrhnou. Děsí mě to proto, že mám pořád na mysli tu teorii o tom, že když vyhynou včely, tak my do 3 let po nich. Tak jsem si říkala, že bych tady chtěla mít úl, ale chovat včely nechci a neumím a vím, že je s tím spousta práce. A to mám pocit, že v našem městě je nadbytek včelařů. Tak věřím, že napřesrok to bude lepší (třeba už budou, holky, aspoň 4). Bydlíme na kopci. Z okna u kuchyňského dřezu mám výhled do krajiny. Dohlédnu na Starý Jičín, někdy až do Beskyd. Kam mé oko dohlédne to kvete. Řepka. Všude samá řepka. Ať mi Babiš netvrdí, že ze všeho bude olej. Když někde vidíme pole s brambory, tak se radujeme. Druhová pestrost na polích v našem okolí tedy vůbec nefunguje. A tak si tu pestrost pěstujeme aspoň na vlastní zahrádce a věříme, že radost z jara, kdy je vše v plném květu, nám nic kazit nebude.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama